V červenci 2022 Německo ohlásilo, že se dočasně vrací k uhelné energetice a vrací do provozu odstavené elektrárny, aby snížilo spotřebu zemního plynu. V Polsku se společně s klesajícími teplotami rozjíždí ilegální těžba uhlí. Britská vláda zase před několika dny schválila otevření nového uhelného dolu v severozápadním anglickém regionu Cumbria. Velká Británie tak poprvé po třiceti letech otevře nový uhelný důl. Česká OKD chce těžit do roku 2025. 

Společnost OKD představila svůj střednědobý výhled. V něm počítá s těžbou do konce roku 2025. Poté plánuje Důl ČSM definitivně uzavřít. O svých plánech už informovala všechny klíčové zákazníky, se kterými aktuálně jedná o nových smlouvách na toto období.

 

Střednědobý výhled těžební společnosti už schválil také vlastník OKD, státem 100% ovládaná společnost PRISKO. Podmínkou pokračování těžby v letech 2024 a 2025 je úspěšné zvládnutí procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), se kterým firma již začala.

 

„Máme už kompletně vyprodanou veškerou produkci pro rok 2023, kdy se jedná o 1,1 milionu tun čistého uhlí. Ze zhruba 90 % máme vyprodáno i pro rok 2024 a připravujeme se na obchodní jednání o naší produkci v roce 2025. Zisk společnosti v letošním roce očekáváme kolem 6 miliard bez účetních operací souvisejících s tvorbou rezerv,“ popisuje předseda představenstva OKD Roman Sikora.

 

„Rozhodnutí pokračovat v těžbě do konce roku 2023, které jsme udělali letos v červenci, se ukázalo jako klíčové pro zvládnutí současné energetické krize. Cenatepla se sice od nového roku bohužel zvýší, pro více než 100 tisíc domácností v Moravskoslezském kraji poroste, ale výrazně méně, než kdybychom uhlí z OKD pro výrobu tepla k dispozici neměli. Střednědobý výhled společnosti vnímám jako velmi realistický. Z mnoha důvodů, jako jsou například technologické zázemí, stav příprav či personální kapacity, totiž nedává další těžba po roce 2025 smysl,“ řekl dnes po návštěvě OKD ministr financí Zbyněk Stanjura. OKD v tuto chvíli zaměstnává zhruba 3300 lidí, přičemž 2500 z nich jsou kmenoví zaměstnanci.

 

Decentralizace a obnovitelné zdroje

Energetika se výrazně mění a musí čelit řadě výzev. Ať už jde o změnu klimatu, důraz na udržitelnost a soběstačnost. Z energetiky pomalu zmizí velké hnědouhelné elektrárny. Otázkou je, jak se budou řešit dodávky do sítě v době energetických špiček. Plánovaný útlum fosilních paliv znamená, že mezi lety 2030 a 2050 bude třeba najít alternativu k uhlí a zemnímu plynu. Právě to částečně řeší i takzvaná nová energetika.

„Řešením je využívání menších flexibilních zdrojů a vytváření virtuálních agregovaných bloků. Pokud to úplně zjednoduším, tak lze říct, že chytré spotřebiče a výrobny elektřiny propojí roboti – umělá inteligence. Bioplynovým stanicím, fotovoltaickým panelům a dalším zapojeným zařízením vládne průmyslový počítač. Shromážděná data zpracovává mozek celého systému – IT řešení, které se stará o to, aby byla získaná energie z jednotlivých zdrojů spotřebována ekonomicky,“ uvádí odborník na novou energetiku a obchodní ředitel UCED, Václav Skoblík.

Právě energetická skupina UCED chce být lídrem decentrální energetiky v ČR. Do roku 2030 plánuje provozovat virtuální elektrárnu s výkonem 1000 MW. Ta bude agregovat nejen obnovitelné zdroje, ale i plynové elektrárny umožňující spalování vodíku, jako energetického zdroje budoucnosti.

ZDROJ: https://www.investujeme.cz/clanky/uhli-jeste-nekonci-budoucnosti-je-ale-decentralizace-zdroju/